rozhovor, vzdělaných |
Vítejte ( Přihlášení | Registrace )
rozhovor, vzdělaných |
06.12.2008, 00:38
Příspěvek
#1
|
|
Bůh je mrtev. Skupina: Moderátor Příspěvků: 4968 Registrován: 15.06.2005 Bydliště Praha ID: 7022 |
lejdýs end džentlmens
Když sem dneska nimfovi sháněl kulicha, tak sem narazil na jednu zajímavou stránku. Napadlo mě, že bychom mohli obnovit tradici, která tady nikdy nebyla. Tudíž se nejedná o žádné obnovení, nýbrž započetí. Jelikož tradice se započít nedá, protože aby mohlo být něco označeno za tradici, tak se to musí dělat pravidelně, tak vlastně započínám něco úplně nového. Není to ale zas tak nové, jelikož už to tady bylo. Hare krišna. Vyberte si tedy odsud každý svého idola a pojďte konverzovat. Vše dovoleno. Kvůli některým retardovaným uživatelům fóra musím připomenout, že debatu na této úrovni nejsou schopní vést všichni. Nekompromisně budu mazat posty poukazující na uživatelovu podprůměrnost, či dětinskost. Dále pak mažu všechny posty od uživatelů, jež mají v podpisu zobrazenou svoji funkci na fóru, nebo vypsanou konfiguraci svého počítače, nedej bože i notebooku. Děkuji Vykopávám: Zdravím přítomné kotelníky z andělských luk a hájů. Jmenuji se RNDr. Jiří Kulich a rád bych s vámi polemizoval na téma onanie do ponožky. Jistě ste si všimli, že v amerických teenagerských komediích se často setkáváme s tím, že je herec přistižen při onanii s penisem v ponožce. Její funkce je jasná - zadržet sperma a nedopustit pocákání celého aktéra, případně pokoje. Ovšem ptám se: Co potom s tou ponožkou? V koši na špinavé prádlo to přece najde máma a kdyby každou tu ponožku vyhodil, tak chodí do měsíce bos. Příspěvek upravil Pospa, 06.12.2008, 12:09. -------------------- podpis už není a nebude
|
|
|
07.12.2008, 12:14
Příspěvek
#2
|
|
Bůh je mrtev. Skupina: Moderátor Příspěvků: 4968 Registrován: 15.06.2005 Bydliště Praha ID: 7022 |
RNDr. Jiří Kulich, 47 let, Horní Maršov, nedoučený estébák Dobré ráno pánové. Já bych to neviděl zas tak černě. Přeci jenom pane Mlčochu, zajděte si do svého ekochovu drůbeže a pokuste se o krátkou konverzaci se svými svěřeňkyněmi. Domnívám se, že na otázku, zdali se jim tento způsob chovu zamlouvá více, nežli velkochov v drůbežárně, neobdržíte žádnou odpověď. Víte proč? Protože je jim to jedno. Ony to nejsou lidské bytosti a podle toho s nimi musí být zacházeno. V rámci výměnného pobytu se státy Varšavské smlouvy jsem měl v roce 1987 tu čest navštívit JZD v jednom východoněmeckém maloměstě a v roce 1988 pak běloruské JZD poblíž Minsku. Musím uznat, rozdíl byl znatelný a do očí bijící. Zatímco východoněmecká drůbež si v né přílíš velikých počtech poletovala v místnosti o velikosti mého pokoje, tak běloruské slepice byly přizpůsobeny životu v malých kotcích. Zakřivily se jim nožičky přesně do tvaru podlahy, přestaly létat a pouze snášely vejce. Tak to má být. Samozřejmě také německý závod pod vedením jistého anarchistického bohéma nevykazoval takové plnění plánu jako jeho běloruský protějšek. Co jiného by nás pak mělo zajímat, nežli plnění plánu. Nebál bych se aplikovat tuto metodu i na otázku kanceláří v kotích zmíněnou veleváženým doktorem Luborem Kysučanem. Nestraníky a ženy bych zanechal v těchto malých kancelářích, aby společnými silami zajišťovali stinné stránky obchodu a dojednávali zakázky se zeměmi třetího světa, zatímco my, nebál bych se říct - lepší pracovnící, muži proletariátu, bychom měli takzavný volný výběh. Zajímalo by nás obchodování s doutníky se spřátelenými státy jakými je například Kuba. Toť můj sen. Přiznejme si pánové, fungovalo by to a my bychom byli šťastní. Příspěvek upravil Pospa, 07.12.2008, 12:40. -------------------- podpis už není a nebude
|
|
|
Lo-Fi verze | Dnes je: 18.06.24 - 05:57 |