Konspirační teorie, Diskuze Hodnocení Možnosti

[FannyBoy]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Konspira%C4%8Dn%C3%AD_teorie

Věříte něčemu? Jste stoupenci některé z těchto teorií?

[.Linux]

Trošku OT, ale vpodstatě to je založené na stejném principu...

Říkal jsem si, jak je možné, že tak obrovská skupina lidí věří něčemu(rozuměj Boha, či Ježíše), což v podstatě není podložené. Jde mi o to, jak někdo může věřit něčemu, aniž by měl svůj osobní důkaz, potvrzující danou myšlenku. Pak mě to docvaklo. Jsou dva typy těchto lidí a to ti lidé, kteří byli vychování v křesťanské rodině, či se s vírou dostal do blízkého kontaktu - označil bych to jako "normální víra", a ti, kteří vidí Boha ve všem a každou myšlenku profiltrují přes "desatero/je to křesťanské?".
Oba typy mají jednu společnou vlastnost - vyplňují beznaděj. Což samo o sobě není špatné, pro daného člověka, pokud tomu opravdu věří, je to prostředek uvolnění. Horší je autoritářství - typické pro druhou skupinu - většinou evangelíci.. To vychází z přesvědčení, že to, čemu věří, je správné a je to pravda. Např. výraz "válka ve jménu Ježíše/Boha". To není nic nového.
Jak je tázáno v úvodu - jak je možné, že tomu věří?
Poslouchal jsem rozhovory s různými lidmi spadající do druhé skupiny. Z jejich vyjádření je to naprosto jasné. "Bůh mi řekl, abych ze své dcery vychovala osobnost.", "Když tančím, musím si být jistá, že to jde od Boha..."
To čemu věří, je ve skutečnosti jejich podvědomí, dalo by se říct duše. To, co jim říká intuice, podvědomí, nazývají "Boží hlas". Jenže to je ta věc, která je nesmírně nebezpečná - naše intuice, ani podvědomí není ztělesněné dobro. Ono taky není dobré být jen dobrý :) Nejhorší na tom je, že normální člověk vyrovnává intuici, podvědomí, rozumem, což se u takto věřících lidí neděje. Jsem přesvědčený, že všechny náboženské války vznikají z tohoto důvodu. Nemám pravdu?

btw. První skupina netřeba zmiňovat, jelikož jí tvoří většinou lidé, kteří ani nemají potřebu si tento názor nějak hlouběji potvrdit. Tak, jak je jim Boží slovo naservírováno, tak ho zkonzumují. Tito lidé, kromě toho, že jsou manipulovatelní, nejsou nějak nebezpeční. Výstižné pro ně je označení "ovce".

Příspěvek upravil .Linux, 01.04.2013, 20:34.

[BenKenobi]

Říkal jsem si, jak je možné, že tak obrovská skupina lidí věří něčemu(rozuměj Boha, či Ježíše), což v podstatě není podložené.

Tak zrovna existenci Ježíše Nazaretského popírá málokdo. Bůh je filosofická entita, dokazování se na něj nedá aplikovat.

Oba typy mají jednu společnou vlastnost - vyplňují beznaděj. Což samo o sobě není špatné, pro daného člověka, pokud tomu opravdu věří, je to prostředek uvolnění. Horší je autoritářství - typické pro druhou skupinu - většinou evangelíci.. To vychází z přesvědčení, že to, čemu věří, je správné a je to pravda. Např. výraz "válka ve jménu Ježíše/Boha". To není nic nového.

Většina lidí si myslí, že to, čemu věří, je správné a je to pravda. Stačí se podívat na nácky a jim podobné. Vlastně všechny, i liberálové nebo konzervativci nebo kdokoliv celkem jistě věří tomu, že jejich soubor hodnot je správný. Jinak válka ve jménu Boha (vzhledem k tomu, že se trefuješ prakticky pouze do křesťanství) tady už pěkných pár let nebyla a i tehdá se to bralo spíše jako nástroj ke zfanatisování davu těmi více schopnými než že by tomu ti, kteří s tím přišli, věřili.

To čemu věří, je ve skutečnosti jejich podvědomí, dalo by se říct duše. To, co jim říká intuice, podvědomí, nazývají "Boží hlas". Jenže to je ta věc, která je nesmírně nebezpečná - naše intuice, ani podvědomí není ztělesněné dobro. Ono taky není dobré být jen dobrý :) Nejhorší na tom je, že normální člověk vyrovnává intuici, podvědomí, rozumem, což se u takto věřících lidí neděje."

Cože? Ne, nenazývají. Věřící mají naprosto stejné vnitřní cítění jako ostatní lidé, prostě jejich set hodnot taktéž vychází z toho, co vidí okolo, co si sami myslí a cítí, jenom u nich je to také obohaceno o hodnoty vycházející z Bible (což například v etice nemusí být vůbec špatná věc). A představa, že o tom - narozdíl od nevěřících - nepřemýšejí, je stejně směšná jako je arogantní.

btw. První skupina netřeba zmiňovat, jelikož jí tvoří většinou lidé, kteří ani nemají potřebu si tento názor nějak hlouběji potvrdit. Tak, jak je jim Boží slovo naservírováno, tak ho zkonzumují. Tito lidé, kromě toho, že jsou manipulovatelní, nejsou nějak nebezpeční. Výstižné pro ně je označení "ovce".

Pokud bych zprůměroval ovlivnitelnost lidí, které znám, tak ta věřící část by z ní vyšla velice dobře. Lidé jsou ovlivnitelní, protože jsou blbí nebo je to nezajímá. Víra s tím nemá moc co dělat.

[.Linux]

Tak zrovna existenci Ježíše Nazaretského popírá málokdo. Bůh je filosofická entita, dokazování se na něj nedá aplikovat.

Tak zrovna existenci Ježíše jsem nemyslel :) A to co jsi řekl o bohu - tak přesně o tom mluvím.

Většina lidí si myslí, že to, čemu věří, je správné a je to pravda. Stačí se podívat na nácky a jim podobné. Vlastně všechny, i liberálové nebo konzervativci nebo kdokoliv celkem jistě věří tomu, že jejich soubor hodnot je správný. Jinak válka ve jménu Boha (vzhledem k tomu, že se trefuješ prakticky pouze do křesťanství) tady už pěkných pár let nebyla a i tehdá se to bralo spíše jako nástroj ke zfanatisování davu těmi více schopnými než že by tomu ti, kteří s tím přišli, věřili.

To, že se trefuju jen do křesťanství, nic neznamenaá, vem si takový korán a jak se muslimové chovají dnes...

Cože? Ne, nenazývají. Věřící mají naprosto stejné vnitřní cítění jako ostatní lidé, prostě jejich set hodnot taktéž vychází z toho, co vidí okolo, co si sami myslí a cítí, jenom u nich je to také obohaceno o hodnoty vycházející z Bible (což například v etice nemusí být vůbec špatná věc). A představa, že o tom - narozdíl od nevěřících - nepřemýšejí, je stejně směšná jako je arogantní.

Ale oni neví, že to není Bůh, nýbrž oni sami v nevědomé(nebdělé) podobě. Jen jsem konstatoval, že svému podvědomí naprosto důvěřují - bez kontroly rozumu, jestli to je logické. Neřekl jsem, že nepřemýšlejí.
Jen mi přijde, že když fanatik mluví o Bohu, tak vlastně mluví o podvědomí/intuici. Viz příklady, mohu uvést spousty dalších.

Pokud bych zprůměroval ovlivnitelnost lidí, které znám, tak ta věřící část by z ní vyšla velice dobře. Lidé jsou ovlivnitelní, protože jsou blbí nebo je to nezajímá. Víra s tím nemá moc co dělat.

Ano, to je pravda, jenže pro věřící to platí uplně stejně, jako pro ostatní "blbé", když je tak chceme nazývat. Jen poukazju na to, že pokud člověk věří něčemu, k čemuž nemá alespoň nějaký důkaz, tak je to známka naivity. Křesťané a jim podobné víry věří v Boha, který značně jeví známky lidského charakteru, což je dosti jednoduchá představa.


A pozor, já se nenavážím do křesťanů, navážím se do fanatiků. Resp. to co jsem chtěl říci je: Víra je pomůcka pro "běžné" lidi, jak se vyrovnat s nástrahami života a s nezodpověditelnými otázky...

Napsal jsem o tom článek...

Stále mi vrtá hlavou, jak je možné, že v celém světě se k nějakému náboženství hlásí více miliarda lidí na naši planetě. Mluvit budu převážně o křesťanství, ačkoliv to více-méně platí i pro ostatní církve.

To, že na křesťanské/katolické víře není něco v pořádku netřeba rozebírat, každý inteligentní, svobodomyslný – myšleno nevztahovat automaticky na každou myšlenku „morální filtr“, namísto toho ji objektivně posoudit – člověk mi dá jistě za pravdu. Záleží spíše na příčině, jak je možné, že tak mnoho lidí věří něčemu, k čemuž nemají hmatatelný důkaz a informace jsou poněkud nejasné, hodné hospodské báchorky?
Odpověď je zdánlivě složitá, ale realita je přitom jiná. Každá akce/změna stavu má svoji reakci, nic nového pod sluncem. Ve chvíli, kdy připustíme, že představa o Bohu a Ježíšovi je při nejmenším dětinská, je jasné, že tenhle kult musel vzniknout jako následek nějaké události. Nemusí to být moment, může to být i období, či celá léta. Položme si tedy otázku, proč si člověk vytvořil něco jako náboženství?
Člověk je ve skutečnosti jen tečkou uprostřed obrovské prázdnoty a jen nekonečně malý kousek tohoto prázdna může nazývat domovem. A není to stát, či město, u čínského dělníka s podprůměrným platem to je garsonka 3x3m, neexistuje jiné místo, než ty 3 metry čtvereční, kterému by mohl říkat domov. My jsme na tom poněkud lépe, ovšem stále je to velmi málo, pokud mluvím o nižší - střední třídě. V dnešním světě je vnější prostředí více či méně nepřátelské. Vžiji-li se do role důchodkyně – vdova, či rozvedená, která díky důchodu přišla o denní kontakt s přáteli, sama již do společnosti příliš nechodí, vnuk jí navštíví jednou za půl roku, dcera jakbysmet a pokecá si s někým max u pokladny v Kauflandu, je mi jasné, že takový člověk musí zažívat pocit prázdnoty. Běžně to není to permanentní bolest ze samoty, je to spíše časem až na nervy jdoucí stereotyp, kdy si jednou za čas uvědomí, jak je sama.
Udělejme si takový hypotetický test. Představme si, že takové babičky máme dvě, kupříkladu Janu a Svaťu. Obě dvě jsou takřka k nerozeznání, liší se jen jedním detailem a to vírou – Jana je věřící, Svaťa nevěřící. Jsem si naprosto jistý, že Jana, jakožto věřící, bude mít celkově lepší náladu, kvalitu života. Ve chvíli, kdy dojde ke krizi, která nepochybně přijde, si Jana uvědomí, že vlastně sama není – má svého boha, či Ježíše, což jí jistě utiší a tuto „krizi“ překoná mnohém snáz. Zatímco Svaťa je na tom jinak. Začátek proběhne emocionálně stejně, ovšem žádné utišení se nedostaví, jelikož člověk si je vědom, že je sám (pracovně vytížení potomci tuto touhu nejsou schopni uspokojit).
Ovšem nemusí to být jen akutní pocit prázdnoty, vždy se žije lépe s nadějí, že to není tak v prdeli, jak se zdá. Nehledě na to, že díky návštěvám kostela Janě zůstalo alespoň nějakého sociálního kontaktu.
Zde už se dostáváme k odpovědi, proč si člověk něco takového stvořil. Člověk patrně nebyl, a ani dnes není schopný, žít bez instrukcí, bez odpovědi na otázky proč tu je, jak to je možné atd. Neschopnost zodpovědět tyto otázky vedly k jakémusi vyplnění onoho prázdného prostoru. Člověk tak nemusí žít s těmito „otevřenými záležitostmi“.
Dále nám může vrtat hlavou, jak je možné, že i přes dnešní pokročilou vědu jsou lidé schopni stále věřit takovým jednoduchým představám o stvoření?
Ačkoliv se tak nezdá, za posledních 4000 let se toho, co se týče modelu mysli, moc nezměnilo. Ano, moderní generace již vykazuje jasný nárůst inteligence, nepoměrně vyšší, než tomu bývalo dříve. Ovšem stále naprostou většinu(logicky) lidského obyvatelstva tvoří lidé s průměrnou inteligencí, která se od středověku příliš nezměnila. Rozumějme, nově narozený průměrný středověký člověk by se s dnešní výchovou a školstvím běžně uplatil na dělnických pozicích. Jediné, co se za tu dobu změnilo, jsou informace. Za ty léta se nám naskytla čest se skutečně unikátními lidmi, kteří se nebáli vystoupit z davu a prosadit svoji myšlenku/dílo, některým se to ovšem podařilo až po smrti. Hlavní zůstává, že nám přenechali zkušenosti, které můžeme sdílet dalším generacím.
Tady narážíme na jasnou hranici, kde jsme schopni rozlišit lidi samostatně uvažující (dále vůdce), a lidi s tendencí opakovat a následovat dav (dále ovce). Zde se občas setkávám s kritikou, že takhle kontrastní rozdělení je příliš škatulkující a že i zde jsou spousty vyjímek. Není ale tomu tak, nenarazíme na člověka napůl ovce – napůl vůdce. Pokud vůdce vykazuje chování ovce, nemění to nic na tom, že je to vůdce, chovající se (maskující se?) jako ovce, kdy je pravděpodobně danému člověku jasné, že na jeho místě nemá cenu nějak razantně uplatňovat své schopnosti – jít proti davu.
Někomu připadá mé označení až urážející, ovšem zastávám názor, že být ovce není špatné – jak je z názvu patrné, je to běžný jev v přírodě. Ovce vynikají v rutinních činnostech, od čističe kanálů přes operátora call centra po soustružníka, ovšem spousty takových lidí nalezneme i mezi doktory a dalšími vysokoškoláky. Sami jsou si vědomi své pozice a mnozí z nich jsou s ní smíření a neberou jí negativně, mnozí z nich žijí veselejší život, než kdejaký vůdce.
Vůdcové na takových pozicích by nebylo dobré řešení, i když zde se vyjímky najdou, viz výše. Vůdcové vynikají především vypočítavostí. Zde se nám to opět rozděluje a to na vůdce moudré či nikoliv. Zde je to jasné, moudří jsou tací, kteří se nedají snadno ovlivnit a vše si objektivně posoudí a neudělají zásadní rozhodnutí bez svého podloženého názoru. Ti ostatní mají pouze schopnost řídit lidi, ovšem dají se lehce (správným způsobem) zmanipulovat.
Tolik o prostém rozlišení společnosti. Je nutno si uvědomit, že ovce zkrátka nejsou zvyklí si názory podkládat a dalo by se říct, že přejímá názory mu sympatickému okolí, dále z médií apod. Ve chvíli, kdy ovci postavíte do situace, kde z médií a okolí je patrné, že víra je běžná, tak je docela možné, že pokud přijde do styku s onou vírou, tak bude schopna uvěřit něčemu pro absolutně cizí oko naprosto absurdnímu. Ovšem to daný člověk již neřeší, tato informace mu byla naservírovaná a tak jak je, tak jí zkonzumoval. Vždyť tolik lidí věří.
Je to základ logiky ovce – dělat to, co dělají ostatní, jelikož je nejpravděpodobnější, že to je správné. Toť vše, pokud takto někomu podstrčíme nějakou lež, tak pokud není naprosto zjevná, je dosti možné, že jí dotyčný uvěří. Ptám se sám sebe, je tenhle mechanizmus správný? Nepochybně, je nezbytný pro dlouhodobý vývoj, kdybychom odstranili ze společnosti ovce, bylo by to jako sestavit společnost s čistě dominantních samců (jde o charakter, nikoliv pohlaví). Ovšem to neznamená, že to je bez chyby. Vše ve vesmíru, taktéž i tohle, má svou stinnou stránku. Zde je asi nejpatrnější jev rozvíjejících se vad. Ve chvíli, kdy vůdce nehraje svou roli správně (špatně vede, mate ovce) vznikají chyby. Pokud je „chyba“ fatální, či naopak nepatrná, většinou během chvíle zanikne, pokud se nám ale podaří udělat tzv. „funkční chybu“, nastane problém. Je to jev, který roste jako nádor v těle. Naprosto pro ní sedí přirovnání rakovina. Pokud máme chybu alespoň nějak pod kontrolou, je nečinná(křesťanství), pokud ale se vymkne z rukou (sekty, radikální islám), máme zde opravdu veliký problém.
Z toho jsme usoudili, že víra je de facto „funkční chybou“, jako funkci rozumějme ulehčit člověku bytí, jako chybu rozumějme patogenní jevy, jako je fanatismus. Je to projev touhy po něčem, čemu se nám nedostává.
Další z důvodů je „v boha se věří snáze než v evoluční teorii“. V tuto chvíli je naprosto jasné, že se nejedná o ideologii, ale o pocit.



Z toho vyplývá poslední – hlavní otázka: Je víra špatná?

Jak už jsem jednou napsal, jako vše ve vesmíru, i vira má svou světlou a stinnou stránku. Proberme si tedy obě stránky... V čem je víra dobrá? Jak jsem psal výše, nehledě na to, že je to iluze (život je plný iluzí), běžnému lidu vyplní onu prázdnotu, nezodpovězené otázky. Dále jim pomáhá v trýznivých situacích, kdy člověk má potřebu se schoulit u jiného a být pod jeho ochranou. Pokud není nikdo po ruce, máme tu Boha, či Ježíše. Otázka, zda-li tomu mohu opravdu věřit, je již zodpovězena povahou osobnosti – je to běžné? Je.
V čem víra naopak dobrá není? Co se týče psychického dopadu – pokud se věřící osobě stane velké trauma, většinu svou víru ztratí, což má ve výsledku ještě větší dopad. Co je ale pro společnost daleko zákeřnější, je fanatismus a z toho vzniklá sekta. Co je pro některé možná až šokující, samotná katolická církev splňuje podmínky proto (když pominu odloučení od mateřské církve), aby byla označována sektou.

„Sekta:
1. Náboženská společnost, v níž převažují autoritářství,
2. Náboženská společnost, která zneužívá svých členů a poškozuje je.“


Ať už mluvíme o džihádu, či křížové výpravě, vždy jde o jasný projev fanatismu. Tyto militantní akce jsou vysoce(životu) nebezpečné a jsou zcela jasným projevem patogenního chování, které se vymklo z ruk. Nejde ovšem jen o války, také samotný postoj vedení římskokatolické církve je zarážející, za bohatství kryjí porušování toho, co hlásají. Nejhorší je, že na prostý lid to zabírá, tito lidé žijí ve víře vůči bohatství, tohle je ta víra pro ně. Není to „děkuji za to, co mám“, nýbrž „jsem hodný, asi dostanu odměnu“, což se rovná logice psa (což jim ale nelze vyčítat, je to základní jev u pokročilých živočichů). Jen zírají na odměnu (v roli papeže by se měli dobře a v nebi je možné vše).
Další negativní jev je tendence ovlivňovat potomky – podvědomě jim servírovat jenom jednu pravdu, které věří rodiče. Pokud je dítě dostatečně schopné uvědomění, udělá si obrázek sám, což ale přináší zklamání, jelikož se dozví, že to, co jim bylo prezentováno jako pravda, je ve skutečnosti lež. V případě souhlasu potomka to nemá žádný efekt, ani pozitivní, ani negativní.
Co mne spíše mrzí, je oddělování člověka od zvířete. Člověk by si měl uvědomit, že sám je zvířetem a co mohu z jistotou říci, v okolním vesmíru není nic člověku podobnějšího, bližšího, nežli savci, to, že se zásadně lišíme od zvířat je jen klam. Naše chování se velmi podobá chování ostatních savců, reflexy máme takřka stejné (kašlání, drbání, pčikání atd.), inteligence je pouze třešničkou na dortu, kterou paradoxně ti, kteří onu podobnost odmítají, příliš neovládají. Uvědomili by si, že jsou důležitější věci, než bezduchá morálka – čistý rozum.
Tudíž odpověď je taková. Víra špatná není, často i prospěšná, ovšem církev je zlo, je to chyba vzešlá z víry.

Dodatek Boží Důkaz
Krásný příklad jak lze rozlišit uvědomělého člověka od běžného.
Zeptám-li se věřícího, co je mu důkazem jeho víry, většinou se dozvím, že dotyčný poprosil boha o něco a to se mu vyplnilo. Záhy se ale dozvím, že požadavek byl buďto příliš obecný (ať se mám lépe) – jednou či dříve se stane dobrá náhoda, nebo docela pravděpodobný (mám šanci se stát šéfem – bum a je ze mě šéf). Jsou to ony situace, kdy toho boha vyhledáváme (nejistota, bolest), ze kterých to vysvobození většinou přijde. V tu chvíli se jim potvrdí, že Bůh jim pomohl. Je to zásadní zlom, kdy již daná osoba, s nadsázkou řečeno, vidí boha ve všem.
Osobně, takového boha bych chtěl mít.

Dodatek Boží Hlas
Většinou již věřící lidé často mluví o vnitřním – božím hlasu. Ve skutečnosti to je jejich podvědomí, které většinou promlouvá pomocí naučené morálky za aktuálního rozpoložení osobnosti. Jelikož podvědomí není ztělesněné dobro, často díky tomu dochází k chybnému jednání – člověk dělá věci, které ho nutí základní instinkty a zkušenosti. Z jednoduchého přesvědčení typické pro ovce a vůdce bez moudrosti, a to „můj názor je správný a ostatní se mýlí“ - vzbuzuje tendenci lidi nabádat dělat stejnou věc, bez rozvahy, zda-li to je pro cílovou osobu skutečně dobré. Díky tomu vznikají náboženské války.

Dodatek Cesta Ven
Toto zamyšlení by nemělo smysl bez snahy napravit patogenní jevy víry žádný smysl. Proto se pokusím o nějaké hypotetické řešení.
Nemá smysl křičet na ovce, že jejich víra je falešná, jelikož pokud by byli dostatečně uvědomělí, uvědomili by si to a nepotřebovali by víru k životu, naopak jim to pomáhá se vyrovnat s všedními záležitostmi. To, že člověk věří nepravdě, nikoliv lži, neznamená, že to je špatně. Jak jsem psal výše, má to svou světlou stránku. Negativní jsou jevy až sekundární, jako příspěvky církvi atd.
Hlavní věc, proti které by se mělo bojovat je fanatismus. A to především násilí obecně ve jménu víry. A nestačí se pouze ozývat, či dokonce vyhrožovat válkou. Tohle chování je taktéž fanatické (ano, i ateisti mohou být fanatičtí). Problém je nutno léčit na postiženém místě. Teď si troufnu a stojím si za tím. Je nutno regulovat veřejný projev všech proroků, kněží apod. hlásající násilné rozšiřování víry, namísto toho je nahradit kázáním s hlubokým zamyšlením daného problému. I když nebude každý zcela rozumět, každému bude jasné, co tím básník chtěl říci.

Je to smutné, ale svoboda slova není vhodná ideologie. Něco jiného je ale podporovat rozumné vyjádření, bez jakýkoliv předsudků a morálky. To morálka – prostředek usměrnění společnosti – je často důsledkem situací s naprosto destruktivním účinkem (v jakékoliv podobě).

Příspěvek upravil .Linux, 01.04.2013, 23:03.

[BenKenobi]

Tak zrovna existenci Ježíše jsem nemyslel :) A to co jsi řekl o bohu - tak přesně o tom mluvím.

Ohledně Ježíše - tak jsi to neměl napsat. Ohledně Boha - věříš ve spravedlnost? Krásu? Milosrdenství? Zlo?

To, že se trefuju jen do křesťanství, nic neznamenaá, vem si takový korán a jak se muslimové chovají dnes...

Chovali se Rudí Chmérové v Kambodži nebo nacisté v Německu tak odlišně? Jakákoli ideologie je snadno zneužitelná a použitelná proti ostatním, a je fuk jestli je náboženská nebo ne. Respektive není, ale není to až tak určující.

Ale oni neví, že to není Bůh, nýbrž oni sami v nevědomé(nebdělé) podobě. Jen jsem konstatoval, že svému podvědomí naprosto důvěřují - bez kontroly rozumu, jestli to je logické. Neřekl jsem, že nepřemýšlejí.

Neznám jediného věřícího, který by svému podvědomí naprosto důvěřoval.

Jen poukazju na to, že pokud člověk věří něčemu, k čemuž nemá alespoň nějaký důkaz, tak je to známka naivity. Křesťané a jim podobné víry věří v Boha, který značně jeví známky lidského charakteru, což je dosti jednoduchá představa.

Právě proto se tomu říká víra. Kdyby důkaz byl, tak to vírou být přestává.

Resp. to co jsem chtěl říci je: Víra je pomůcka pro "běžné" lidi, jak se vyrovnat s nástrahami života a s nezodpověditelnými otázky...

V podstatě jsi chtěl říct to, že věřícím blahosklonně přenecháš jejich víru, aby ji použili jako berličku při pouti životem, ale ty, bytost vyspělejší, žádnou takovou berličku nepotřebuješ.

Ohledně té tvé delší odpovědi:

De facto bereš několik ingrediencí v podobě Boha, víry, fanatismu, církve a kdovíčeho ještě a prvoplánovitě z toho vaříš dort, u kterého dopředu víš, jak bude chutnat. Stejně jako ten výňatek nahoře je cílem toho textu především povyšování se nad ostatní (v tomto případě věřící) a jakože-seriósní shrnutí problému, jehož základní koncept nechápeš (především proč se víře říká víra, též vztah víry a vědy), u kterého neustále mícháš rozdílné pojmy (víra, křesťanství, katolictví) a u kterého používáš až urážející příměry. Do toho sem tam nějaká reference na hodící se historické souvislosti, ať až to jsou ty křížové výpravy nebo církev jako mocenská organisace. Ne, že bych s tebou nesouhlasil - křížové výpravy možná byly špatné a postavení křesťanských poutníků ve Svaté zemi zhoršily, ale celé to byl mocenský podnik, přestože to těm dole nemuselo být jasné. A ano, církev celkem bez debaty vytvořila spoustu špatných věcí (ale taky dobré). Jinak na jednu stranu říkáš, že inteligence je třešničkou na dortu (což nesouhlasím) a hned za tím je, že rozum je nejdůležitější. Jak si to mám vyložit? Pojem bezduchá morálka mě rozesmál. Skutečně. Naprosto legrační je také tvé rozčilování se nad tím, že věřící berou svoji pravdu jako samozřejmou. Mohu tě upozornit, že tvůj text je naprosto to stejné. Stejně tak je trochu prvoplánovité tvé používání termínů ovce / vůdce. Prakticky stejné jako když lidé mávají stejnou dvojící (zaměstnanec / podnikatel) v okamžiku, kdy se snaží někoho přesvědčit, aby šel nabízet šampóny a tarify. Ano, věc je složitější, a přestože některá náboženství jsou více proaktivní, některá pasivní až fatalistická, používání dvojice ovce / vůdce nepomůže nikomu.

Jinak pokud to správně chápu, celý smysl té úvahy je upozornění na škodlivost morálky. Pokud to tak je, je to mnohem zvrácenější než kterékoli jevy, které v textu popisuješ. Žít ve světe bez morálky bych nikomu nepřál a skutečně doufám, že to celé vzniklo jenom neobratným šermováním s pojmy - můžeš se vymezovat proti křesťanské nebo kolektivní morálce - jak je libo, mnozí filosofové to dělali, ale proti morálce jako takové? Ne, díky.

Přestože s některými (nadpoloviční většinou) myšlenkami v tvém textu souhlasím, je to podáno tak nešťastně, že dvě slova nejlépe tento text charakterisující by byla arogance a blahosklonnost.