trocha historie :)), off topic,ale treba to nekoho bude zajimat:)) Hodnocení Možnosti

[hellfire]

Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo
o odstoupení sudetoněmeckého území,
na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež třeba proto učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.

§ 1
Vyklizování započne 1. října.

§ 2
Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.

§ 3

Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa.

§ 4
Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí:
úsek označený I. - 1. a 2. října,
úsek označený II. - 2. a 3. října,
úsek označený III. - 3., 4. a 5. října,
úsek označený IV. - 6. a 7. října.
Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října.

§ 5
Mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanovení rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den nesmí být pozdější než konec listopadu.

§ 6
Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.

§ 7
Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou.

§ 8
Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy.



Mnichov 29. září 1939

podepsáni

Adolf. Hitler
Edward Daladier
Benito Mussolini
Neville Chamberlain

zda se vam to povedome??je to text mnichovske dohody.Je to poprve co se rozhodovalo"Onas bez nas"(podruhe to bylo roku 1968 v Moskve:) jen pro upresneni) MoH AA je hra o ww2,tak by mozna neskodilo tady mit i forum s trochou historie :)).
Jeste takovy maly dodatek:
Dne 27.zari 1938 se Chamberlain obratil k anglickemu lidu v rozhlasu BBC s temito slovy:
„Bylo by strašné, nepředstavitelné a neuvěřitelné, kdybychom museli hloubit zákopy a nasazovat si plynové masky kvůli tomu, že ve vzdálené zemi vypukl spor mezi lidmi, o nichž nic nevíme! A zdá se být ještě neuvěřitelnější, že by tento v zásadě již nedůležitý spor mohl vést k válce!“
Ackoliv jsme byli spojenci Francie,anglie a dalsich statu..bylo to velke spojenectvi jen na papire,mozna si mnozi z vas vybavi z historickych dokumentu zaber,kdy se Chamberlain vraci z Mnichova a na lestisti mava carem papiru a slavnostne prohlasuje"Timto dokumentem jsme odvratili valku"..skutecne??:))

[hellfire]

tak jsem si myslel,ze by se tady mohla rozvinout zajimava diskuze..ale asi nic tak nevadi no:)

[<Bks|feb...]

A nad čim bys tady chtěl diskutovat? To, cos sem napsal, jsou fakta a s těma už nikdo nic neudělá, jednoho by z toho akorát tak chytla depka :))

[hellfire]

jeste dodatek
Porady o mnichovském diktátu na Hradě pražském 30. září 1938


Ráno v den, kdy vyslanec Dr. Mastný z Mnichova přinesl podmínky mnichovského diktátu čtyř velmocí (30. 9. 1938), byli jsme s hlavním velitelem arm. gen. Krejčím povoláni z hlavního stanu v prostoru Vyškova do Prahy k důležitým poradám. Vykonali jsme cestu vojenským letadlem a přibyli jsme na pražský hrad asi kolem desáté hodiny.

Na hradě byla shromážděna I. vláda gen. Syrového a členové tzv. politické sedmy s několika jinými členy parlamentu. Dověděli jsme se, že za předsednictví pana presidenta republiky má se konati konečná porada o tom, zda mají býti přijaty podmínky mnichovského usnesení čtyř velmocí a že vojáci mají při tom dáti svůj posudek (o vyhlídkách a možnostech našeho branného odporu za dané politicko-vojenské situace, jež se vytvořila v konečné formě dohodou "čtyř" v Mnichově).

Po krátké výměně názorů ve skupinkách odebrali jsme se do poradního sálu. Ještě před příchodem pana presidenta bylo krátce debatováno o situaci. Měl jsem dojem, že jak členové parlamentu, tak i členové vlády Syrového jsou v převážné většině v nitru toho názoru, že nepodrobiti se za dané situace by přivodilo nesmírnou národní katastrofu.

Po příchodu pana presidenta byla zahájena oficielní porada výkladem o podmínkách ukládaných nám Mnichovem. (Myslím, že to byl sám pan president, jenž učinil tento výklad).

Resumé politicko-vojenské situace bylo:

Náš spojenec Francie spolu s Velkou Británií ukládají nám tzv. sudetské území vydat ihned Němcům. (Francouzský vyslanec již 21. září t. r. odevzdal panu presidentovi přípis svého ministerstva zahraničí, v němž bylo řečeno, že vznikne-li mezi Německem a námi válka pro problém našich Němců, že my budeme pokládáni za stát tento válečný konflikt vyprovokovavší.) Nepodrobíme-li se, jsme zodpovědni za válečný konflikt. Francie v žádném případě nedodrží spojeneckou smlouvu, tím méně lze doufat v zásah Velké Británie v náš prospěch. Jugoslávie rovněž nedodrží spojenecké smlouvy a v důsledku toho ani Rumunsko. Proti nám kromě veškerých sil Německa vystoupí též válečně Maďarsko a dokonce též Polsko (zpravodajské oddělení našeho hlavního velitelství již dříve hlásilo nástup značných polských vojsk proti Slovensku).

Jediná pomoc, se kterou můžeme v dohledné době počítati konkrétně jest 100 bombardovacích letadel SSSR, o jejichž přílet k nám se jednalo. Zasáhne-li SSSR i většími pozemními silami není jisté.

Na přítomné vojáky byl vznesen dotaz, jaká za dané situace jest naděje na vojenský úspěch našeho odporu, jestliže se nepodrobíme mnichovskému diktátu.

Prvý pronesl svůj názor arm. gen. Syrový, tehdejší předseda vlády a současně ministr národní obrany. Vylíčiv dosti podrobně rozložení našich vyšších jednotek a stav hotových i rozpracovaných opevnění dospěl k názoru, že vzhledem k ohromné přesile nepřátel není rozumné vyhlídky na to, že bychom se úspěšně mohli ubránit, ani do event. ruské pomoci pozemními silami.

Arm. gen. Krejčí konkrétněji pronesl tentýž názor dovozuje ještě, že zásah pozemních sovětských sil, dojde-li k němu, mohli bychom pocítiti v bojích o prostor Moravy teprve asi tak za 6 neděl, v nejlepším případě, což je příliš dlouhá doba, po kterou bychom se náporu ze všech stran od tří sousedů neubránili. Poslední jsem byl dotázán i já na mínění. Řekl jsem asi toto: Náš nástupový a operační plán byl vypracován za předpokladu, že značná část německých sil bude od počátku vázána Francií a snad i německým krytem proti Polsku, jež při nejmenším zůstane vůči nám neutrální. Rovněž maďarské síly že budou vázány soustředěnou ofensivou Malé Dohody. Za takových okolností bylo možné rozumně počítati s tím, že bychom udrželi proti značné německé počáteční přesile aspoň Moravu a jistě Slovensko a uchovali velkou část své branné moci do zásahu Rudé armády. (Její průchod Polskem ba ani Rumunskem nebyl nijak dohodnut).

Vojenská situace se již podstatně zhoršila "Anschlussem" Rakouska 21. března. Jižní hranice Moravy a částečně i jižních Čech, pokládaná do té doby pro prvé týdny války s Německem za poměrně málo nebezpečnou, rázem se stala ve spojení s prostorem hranic mezi Odrou a Krkonošemi nejnebezpečnější (z těchto prostorů hrozilo odříznutí našich valných sil od Slovenska). Těžká opevnění mezi řekou Moravou a Znojmem, k jejichž budování proti Rakousku jsem dostal rozkaz v polovině dubna 1938, jsou pochopitelně teprve v začátcích. Kromě zesílených krycích jednotek proti Rakousku musely po "Anschlussu" býti určeny celé jiné vyšší jednotky, a to jednak na úkor akce proti Maďarsku, jednak na úkor obrany hranice mezi Odrou a Krkonošemi a dílem též z nepatrné zálohy hlavního velitelství.

Proti nebezpečí ze strany Polska na severních slovenských hranicích máme pouze tzv. zesílenou "ostrahu", poněvadž jsme dosud byli oprávněni počítati s jeho neutralitou. Jiných vyšších jednotek dnes, kdy nástup jest dokončen, na obranu proti Polsku vlastně nemáme.

Za takové situace bylo by nezodpovědné od vojáků tvrditi, že jsou reální vyhlídky na to, že ubráníme hlavní části našeho území a uschováním větší části našich branných sil do rozhodného zásahu SSSR v náš prospěch. Bude-li však dán k tomu rozkaz, armáda se bude bíti dobře a způsobí nepříteli značné ztráty, zejména z počátku a tam, kde se opírá o těžké opevnění aspoň již částečně hotové. Po jejich obklíčení a obejití z pohraničních pásem, kde jich není, hrozí však naší armádě roztříštění na více skupin a jejich rychlé zdolání a při sebevětší statečnosti - do příchodu pomoci SSSR.

"Jest však na politických činitelích, t. j. na vládě a panu presidentovi, aby oni rozhodli a ne vojáci, zda mezinárodní politická situace vyžaduje, abychom podstoupili tento boj; jestliže ano, armáda musí dovésti i hrdinně třeba zemříti. A dostaneme-li k tomu rozkaz, opakuji, budeme se bíti dobře."

Na přímý dotaz pana prezidenta, zda je zdůvodněná naděje, že by se valné části našich branných sil podařilo probíti se na východ (do SSSR), odpověděl jsem (a myslím i druzí dva generálové), že za dané situace a zejména vzhledem k nečekanému postoji Polska reálně lze počítati, že by se to podařilo jen menším částem naší armády.

Po vyjádření vojáků bylo debatováno o situaci hlavně členy tzv. politické sedmy. Pokud se pamatuji, nejvíce různých dotazů o možnosti nepodrobiti se měl Mgr. Dr. Šrámek a situaci resumoval poslanec Hampl. Neslyšel jsem, že by se někdo z přítomných členů vlády nebo politické sedmy byl jasně vyjádřil, že se nemáme podvoliti mnichovským požadavkům. Naopak jsem měl dojem, že vyjádření vojáků usnadnilo všem osudové rozhodnutí v mezinárodním boji dočasně ustoupiti, že však značná většina by tak učinila i v tom případě, kdyby vojenský posudek o situaci byl vyzněl jinak, poněvadž měli natolik pochopení pro naše vojenské možnosti, že za dané situace opačný postup byl by se mohl státi osudným pro náš národ a i pro Evropu.

Bez hlasování, mlčky bylo tedy rozhodnuto nastoupiti cestu mnichovské kalvarie.

Karel Husárek, v. r.

Archiv Národního muzea, fond Edvard Beneš

A nad čim bys tady chtěl diskutovat? To, cos sem napsal, jsou fakta a s těma už nikdo nic neudělá, jednoho by z toho akorát tak chytla depka :))

to sice jo,ale tak mohlo se podiskutovat..takova vecna diskuze:mela ci nemela se prijmout mnichovska dohoda

Příspěvek upravil hellfire, 13.05.2007, 14:23.

[Khenyk]

hmm velice zajímavé a myslím, že mnozí mladíci tu ani neví o čem tu píšeš notoriko :) Ti furt říkám udělej nějakej sito o ww2 :) sem ani nikdo kromě mě a čuníka nikdo nechodí :(

[hellfire]

hmm velice zajímavé a myslím, že mnozí mladíci tu ani neví o čem tu píšeš notoriko :) Ti furt říkám udělej nějakej sito o ww2 :) sem ani nikdo kromě mě a čuníka nikdo nechodí :(

na site nemam cas a ani potrebne skillz a navic neni ani nekdo kdo by to zasponzoroval pac na to je potreba hafec mista:((
nevadi ze sem chodime tri tak si tady budem psat tri

[hellfire]

trocha politiky:vlada po mnichove
České země

Druhá republika

* vláda Jana Syrového II (4.10.1938 – 1.12.1938)
jmenování vlády 4. října 1938

* Předseda vlády Rudolf Beran

* vláda Rudolfa Berana I (1.12.1938 – 15.3.1939)
jmenování vlády 1. prosince 1938

Protektorát

* vláda Rudolfa Berana II (16.3.1939 – 27.4.1939)
jmenování vlády 16. března 1938

* Předseda vlády Alois Eliáš

* vláda Aloise Eliáše (27.4.1939 – 19.1.1942)
jmenování vlády 24. dubna 1939

* Předseda vlády Jaroslav Krejčí

* vláda Jaroslava Krejčího (19.1.1942 – 19.1.1945)
jmenování vlády 19. ledna 1942

* Předseda vlády Richard Bienert

* vláda Richarda Bienerta (19.1.1945 – 5.5.1945)
jmenování vlády 19. ledna 1945

Slovensko

Slovenský stát

* Předseda vlády Jozef Tiso (I)

* vláda Jozefa Tisa I (7.10.1938 – 9.3.1939)

* Předseda vlády Jozef Sivák

* vláda Jozefa Siváka (9.3.1939 – 11.3.1939)

* Předseda vlády Karol Sidor

* vláda Karola Sidora (11.3.1939 – 14.3.1939)

Slovenská republika

* Předseda vlády Jozef Tiso (II)

* vláda Jozefa Tisa II (14.3.1939 – 17.10.1939)

* Předseda vlády Vojtech Tuka

* vláda Vojtecha Tuky (27.10.1939 – 5.9.1944)

* Předseda vlády Štefan Tiso

* vláda Štefana Tisa (5.9.1944 – 4.4.1945)

Podkarpatsko

Autonomní Karpatská Ukrajina

* Předseda vlády Andrej Bródy

* vláda Andreje Bródyho (11. – 26.10.1938)
jmenována po udělení autonomie čs. vládou, rozpuštěna jako „promaďarská“

* Předseda vlády Augustin Vološin

* vláda Augustina Vološina I (26.10. – 1.12.1938)

* vláda Augustina Vološina II (1.12.1938 – 6.3.1939)
* vláda Augustina Vološina III (6. – 15.3.1939)
Republika Karpatská Ukrajina

* vláda Augustina Vološina IV (15. – 18.3.1939)
ustanovena po vyhlášení samostatnosti
Exilové vlády
Paříž, Londýn

Československý národní výbor založen 17. listopadu 1939 v Paříži

Prozatímní státní zřízení ČSR, londýnská exilová vláda, ustanovena Československým národním výborem 9. července 1940

* Předseda londýnské exilové vlády Jan Šrámek

* exilová vláda Jana Šrámka I (21.7.1940 – 12.11.1942)
* exilová vláda Jana Šrámka II (12.11.1942 – 5.4.1945)

Moskva

Národní fronta Čechů a Slováků založena v březnu 1945 v Moskvě, 4. dubna vyhlášena za československou (prozatímní) vládu, 5. dubna 1945 Košický vládní program

* Předseda Národní fronty Čechů a Slováků (vlády) Zdeněk Fierlinger

* Národní fronta (vláda I) Zdeňka Fierlingera (4./5.4.1945 – 6.11.1945)

[hellfire]

mno tak treba se nekdo chytne a trochu se to tady bude hejbat:))
kdyz uz jsem zacal psat o mnichove 1938 tak treba toto:
PRO A PROTI mnichovske dohode
pro:
-natlak evropskych zemi,predevsim Anglie,Francie(nasich"spojencu") a take nasich nepratel Nemecka,Italie (zainteresovane byli i jine staty) natlak ze strany Anglie a Francie byl predevsim kvuli hruzam z ww1,kde meli strasne ztraty
-v pripade utoku nemecka bychom byli odkazani pouze na sebe
-hrozby ze strany nasich spojencu

proti:
-lzive obvinovani sudetskych nemcu o nedustojnostem k jejich mensine(tudiz nebyla jakakoliv zaminka,vse bylo zinscenovane nebo vyprovokovane)
-system bunkru a pevnosti...zrejme by nemeckou valecnou masinerii nezastavil ale urcite zpomalil
-mobilizace,kazdy byl pripraven branit svou vlast a polozit za ni zivot
-nemecka armada,nemecka armada nebyla jeste stale roku 1938 pripravena na valku,pokud by nasi spojenci splnili sve zavazky a postavili se za nas mozna by nedoslo ke konfliktu,ktery byl plny utrpeni a utrap

vic me nenapada.....jde mi o rozvazani diskuze nez abych tady vedl vysokoskolskou prednasku o mnichovu:))

[Cassidy]

Co lzes Khenyku? Byl jsem prvni kdo tohle tema ohodnotil (btw plnym poctem) tak nedrzkuj ze sem nikdo krome tebe a febrika nechodi ...

[<Bks|feb...]

Hm, jenže germáni dokázali zahrát francouzům v r. 1938 divadýlko a ty z Německa odjížděli s pocitem, že letecký továrny chrlej jednoho mezka za druhym, to samý s tankama a měli nahnáno, jak by to asi dopadlo. Jenže to všechno bylo trošku jinak, celou třetinu (nedej bože i víc) obrněných sil tvořily čs. tanky, který germáni zrekvírovali po záboru Čech a Moravy. Co se týká letectva, nebylo o moc stát, protože jediný éro, který bylo schopný konkurovat a dokonce předčit Me-109 i jakoukoliv jinou stíhačku Německa, bylo ve stádiu prototypu. Co se týká pozemních sil, tak ten zápis z porady, bo co to má bejt, mluví sám za sebe. Maďaři už dlouho před osmatřicátym provokovali k místním šarvátkám, jejich letadla "omylem" překračovala čs. hranice a "omylem" shazovala letáky s protislovenskýma textama, Poláci si brousili zuby na Těšínsko, po tom, co vyhnali Rusy jim trošku narostla křídla a hajzlíci na to byli dost velký (viz. samotná polská historie) a jedinej, kdo nám v tý době paradoxně slíbil jakous takous pomoc, byl opravdu Sovětský svaz a spíš než pomoc to byl obchod - letadla, snad i nějaká technika. Takže v souhrnu bychom dopadli asi tak jako Poláci a Praha by nám teď stála celá nová, jenom koňáci by asi nešli proti Německým tankům (což ani nepovažuju za hrdinství, narozdíl od Poláků samotných, ale za vrchol imbecility).

Takže bylo spíš dobře, že jsme to nechali na pozdějc. Myslím si, že se naši vojáci zapsali dost dobře v zahraničním odboji - a? už to byli letci, obrněnci, nebo pěchota.

Příspěvek upravil <Bks|febrik_cz>, 14.05.2007, 06:07.

[hellfire]

no ono by to bylo jinak kdyby nas nasi spojenci z velke(francie,Anglie)a male(jugoslavie a jeste nekdo nevim kdo:)) nenchali napospas,btw Bf 109 se nemohlo vyrovnat zadne letadlo z naseho letectva nebo ho predcit,ale avie b 534(tusim nejsem si jist) i kdyz to byl dvouplosnik tak taky dokazala divy navic obrnene divize nemecka byli na zacatku tvoreny pouze lehce vyzbrojenymi tanky(jelikoz stale chybeli poradne zkusenosti).
A meli jsme jeste minimalne jeden trumf:) skodovacke delo ktere pak s oblibou pouzivali bylo sice jen polni,ale dokazalo nadelat paseku,skoda ze jsme se jako francouzi spolehali z vetsi casti na opevneni:(

Co lzes Khenyku? Byl jsem prvni kdo tohle tema ohodnotil (btw plnym poctem) tak nedrzkuj ze sem nikdo krome tebe a febrika nechodi ...

cassi nerozciluj se,thx za ohodnoceni,ale chtelo by to tady spis diskutovat...teda aspon podle me,cim vic lidi se prida tim zajimavejsi bude ta diskuze:)

[<Bks|feb...]

Jo panáčku a říká ti něco Avia B-135? Zkus prostudovat, byla minimálně rovnocenná stodevítkám, o tech jsem psal, že byly, bohužel, ještě ve stádiu prototypu. Za první republiky Češi excelovali, co se týkalo techniky - a? šlo o tanky, pěchotní zbraně (např. lehké kulomety), nebo letadla. Bohužel jsme na tom byli stejně, jako Anglie. Měli jsme schopný letadlo, ale nedokázali jsme ho včas uvést do výroby. Angláni na to měli víc času a povedlo se jim to.

[hellfire]

to mi nic nerika..ja su spis na moderni zbrane:D:D souhlasim s tebou ze nase technika byla na dobre urovni,o nasich tancich nevim vubec nic krom lt34-ktery pak s oblibou pouzivali nemci,njn my se bohuzel museli vzdat bez boje..to uz na tom byli lepe polaci a habesani,kteri sice na konich a s predovkama(brano s nadsazkou) ale postavili se na odpor,ktery byl tak jako tak marny

[<Bks|feb...]

Právě mi ani nepřijde, že by na tom byli líp. Za prvé dostali klepec tak jako tak - neměli pořádný velení, když už se někdo schopnej našel, tak byly v řiti komunikační kanály, o který se Němci postarali hned na začátku a Poláci byli naháněný jak malý fakani. Za celou dobu, co byli obsazovaný, se zmohli na jednu jedinou protiofenzívu a ta dopadla pro pšonky hodně blbě. Jejich letectvo bylo zastaralý, měli jeden moderní typ a to byl Losz, bombardér, kterej nemohl bejt kavrovanej ze vzduchu, protože polský stíhačky mu prostě netačily. Tanky ani pořádně neznali, to asi docela čuměli, když narazili na to divný, co se hejbalo na housenkách. A vůbec jejich politika stála za starou belu, po tom, co vyhnali Rusy mezi světovýma válkama jim narostl hřebínek a ještě těsně před začátkem války machrovali, že si na ně Hitler netroufne, nebrali ohledy na varovný hlášení jejich zpravodajský služby, která jako jediná ze složek armády za něco stála a ve finále čuměli, co se jim to stalo s Varšavou. Nemám proti nim skoro nic, ale zapomenout, že se o nás chtěli "bratrsky" podělit s Německem a Maďarskem se dost dobře nedá.

A co se týkalo čs. tanků na začátku války, měli jsme dva hlavní typy vlastní konstrukce. Oba to byly lehký tanky (Lt), Lt vz. 35 byl hlavním tankem armády, sice nebyl extrémně zastaralej, ale už měl něco za sebou a Lt vz. 38, který byl možná nejlepší lehký tank na začátku války. Germáni sebrali všechny vz. 35 i vz. 38 a použili je při tažení do Polska a do Francie i později na východní frontě. Při francouzským tažení tvořili čs. tanky víc než třetinu všech obrněných sil Třetí říše, zajímavost je, že velitelem jednotky vyzbrojené původními Lt vz. 38 - PzKpfw 38(t) - byl Rommel, kterej velel Divizi duchů právě ve Francii.

Příspěvek upravil <Bks|febrik_cz>, 14.05.2007, 20:09.

[hellfire]

To byl jen slovni obrat"ze na tom byli lip" myslel jsem tim ze se jim postavili,polaci na tom byli jur nez habesani na ktery vlitnul Benito.Polska armada byla vubec zajimava,jezdili na konich,jejich letadla byli zniceny jeste driv nez se dostali do vzduchu......no proste vsem bylo jasne,ze Polsko vyvolavalo sarvatky a memomoci chtelo valku s nemeckem :))
Zapadni tazeni nemecka byla jedna velka a dobre pripravena operace,Dansko obsazeno temer behem okamziku,vysadkova vojska take splnila svuj ukol(viz Eben Emal ci jak se ta pevnost jmenovala a obsazeni mostu v nizozemi) a nebyl Hitlerova zasahu tak by bylo ztracene i expedicni vojsko spojencu v Danquerku,pokud mam spravne informace tak misto utoku hitler naridil pockat......ale jinak proti nemecke armade nemeli spojenci stim co meli na evropske pevnine moc sanci:(