rozhovor, vzdělaných |
Vítejte ( Přihlášení | Registrace )
rozhovor, vzdělaných |
06.12.2008, 00:38
Příspěvek
#1
|
|
Bůh je mrtev. Skupina: Moderátor Příspěvků: 4968 Registrován: 15.06.2005 Bydliště Praha ID: 7022 |
lejdýs end džentlmens
Když sem dneska nimfovi sháněl kulicha, tak sem narazil na jednu zajímavou stránku. Napadlo mě, že bychom mohli obnovit tradici, která tady nikdy nebyla. Tudíž se nejedná o žádné obnovení, nýbrž započetí. Jelikož tradice se započít nedá, protože aby mohlo být něco označeno za tradici, tak se to musí dělat pravidelně, tak vlastně započínám něco úplně nového. Není to ale zas tak nové, jelikož už to tady bylo. Hare krišna. Vyberte si tedy odsud každý svého idola a pojďte konverzovat. Vše dovoleno. Kvůli některým retardovaným uživatelům fóra musím připomenout, že debatu na této úrovni nejsou schopní vést všichni. Nekompromisně budu mazat posty poukazující na uživatelovu podprůměrnost, či dětinskost. Dále pak mažu všechny posty od uživatelů, jež mají v podpisu zobrazenou svoji funkci na fóru, nebo vypsanou konfiguraci svého počítače, nedej bože i notebooku. Děkuji Vykopávám: Zdravím přítomné kotelníky z andělských luk a hájů. Jmenuji se RNDr. Jiří Kulich a rád bych s vámi polemizoval na téma onanie do ponožky. Jistě ste si všimli, že v amerických teenagerských komediích se často setkáváme s tím, že je herec přistižen při onanii s penisem v ponožce. Její funkce je jasná - zadržet sperma a nedopustit pocákání celého aktéra, případně pokoje. Ovšem ptám se: Co potom s tou ponožkou? V koši na špinavé prádlo to přece najde máma a kdyby každou tu ponožku vyhodil, tak chodí do měsíce bos. Příspěvek upravil Pospa, 06.12.2008, 12:09. -------------------- podpis už není a nebude
|
|
|
06.12.2008, 20:51
Příspěvek
#2
|
|
Bůh je mrtev. Skupina: Moderátor Příspěvků: 4968 Registrován: 15.06.2005 Bydliště Praha ID: 7022 |
RNDr. Jiří Kulich, 47 let, Horní Maršov, řídil jsem trolejbus Na Vysokou školu mám jen samé dobré vzpomínky. V roce 1980 jsem se hlásil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Rozhodně nemohu říct, že by se se mnou nehlásilo i spousta žen, hipíků, inteligentů a podobné zvěře, která byla u přijímacích zkoušek právem vyčleněna. Tehdejší soudruh ředitel měl v oblibě říkat: "já mám svaly, ty máš čáry, zničím tě a budu mít oboje!". V prvním kole přijímacích zkoušek následoval obyčejný inteligenční test. Skládal se ze dvou částí: stranické a nestranické. Test spočíval v tom, že jste si měli vybrat buď cestu stranického, či nestranického studia. Nestranická cesta vedla na veřejné toalety VŠE k paní Tylové a stranická cesta vedla do átria, kde seděl uniformovaný velitel pionýrského oddílu a strvdil Vaše členství panákem pravé ruské vodky, poté Vám předal stranickou legitimaci. Na ní jsme bohužel všichni vypadali jako žaludi, ale nezbylo nám, než pomlčeti. Další části přijímacího řizení byly spíše formality typu "co děla soudruh tatínek?", či "přinesl si nám nahou fotografii soudružky maminky?". Všemi mastmi mazaný jak kulíšek, prošel jsem těmito zkouškami až do finálního stádia, kdy jsme byl připuštěn přímo k panu řediteli. Ten si mě sjel pohledem, zeptal se, jestli piju kolu, já řekl, že jedině kofolu a byl jsem přijat. Tak jakápak diskriminace dámy, šanci měl přeci každý! Byla to krásná doba plná otevřených přátelství založených na pravdě a správném socialistickém soužití. Pokud jste tehdy měly pocit, že Vám byla provedena křivda, mohly jste si jít sěžovat na Národní výbor k soudruhu otci. Tatínek byl muž otevřených názorů a za celá dlouhá léta poslal do politických žalářů ani né dva tisíce š?astlivců. Jejda, jak rád vzpomínám na výlety do těchto výchovných zařízení. Vždy jsem přijel š?astný a plný nové energie. Měl jsem radost, že tak mladí úspěšní lidé se dokážou vzdělávat v oboru Marxismu a Leninismu při tak náročné fyzické práci. Dodnes mají můj obdiv, dobrovolníci! Zbytek studií jsem strávil s ponožkou na údu. Kariéru stranického pomocníka jsem měl jako na dlani, když v tom přišla ta příšernost v podobě cinkání klíčema. Určitě jste si taky cinkla, viďte Tylová! Já jsem si teda cinknul tak maximálně do kalhot. Taková potupa. Celému Rusku jsme byli pro smích. A teď nám diktují, jak máme žít, nedostudovaní umělci. Ostuda. -------------------- podpis už není a nebude
|
|
|
Lo-Fi verze | Dnes je: 25.04.24 - 11:43 |